ROZHOVOR: Nová skautská klubovna bude splývat s přírodou, říká Lenka Hašková z Židlochovického střediska

Ilustrační foto
Autor: D. Motlíček, Židlochov...

Rozhovor s Lenkou Haškovou o nové skautské klubovně, vlaštovčích hnízdech a sepětí s přírodou.

Vaše středisko se každý rok rozrůstá, máte přes 150 členů. Co podle tebe děti a jejich rodiče na skautingu nejvíc láká? 

Skauting se stává celorepublikově velkým fenoménem, zvlášť tady, na jižní Moravě, se skautingu opravdu daří. Našemu kraji patří druhá příčka v zastoupení skautů mezi obyvatelstvem (0,98 %), co do počtu jsme pak největším skautským krajem. Důvody jsou různé, ať už kvůli ochraně přírody, ekologii nebo občanské angažovanosti. Vychováváme soběstačné jedince, zodpovědné vůči sobě i okolí. Silné osobnosti, které jsou ale později v životě schopné upozadit své ego, aby dosáhly společného cíle… Poskytujeme dětem možnost pohybu v terénu, nejsou ve sterilním prostředí. Snažíme se jim neulehčovat cestu, vystavujeme je reálným situacím, takže jsou lépe připravené na svět a na život.

Na začátku září oddíly hlásily plno. Museli jste odmítat nové zájemce?

Je to tak. Máme poměrně dlouhou čekací listinu, v tuto chvíli je na ní asi třicet dětí z různých obcí, jak ze Židlochovic, tak z okolí.

Dřív jste mívali činnost i v Blučině a Nosislavi. Teď už působíte jen v Židlochovicích?

Ano. Dřívější oddíly v Blučině a v Nosislavi zanikly s odchodem jejich vedoucích a nyní máme čtyři oddíly v Židlochovicích. Průměrný počet dětí v oddíle je asi třicet, scházíme se po družinách. Máme dvě družiny benjamínků, tři družiny vlčat a světlušek, tři družiny skautek. Skauti sice nemají družinový systém, ale dělí se na starší a mladší v rámci společných schůzek.

Klubovny teď máte dvě – jednu v bývalém hrobnickém domku nad hřbitovem a druhou ve srubu na školním hřišti. Zvládnou se všechny družiny se svými schůzkami během týdne v klubovnách vystřídat?

Zvládnou, ale jen díky tomu, že benjamínci jsou u nás v podstatě venkovní tvorové, dovnitř je bereme jen v opravdu nepříznivém počasí. Srub u základky využívají tři dny v týdnu skautky a jedna družina benjamínků tam má nouzovou základnu. Klubovna nad hřbitovem je ještě vytíženější, každý den je tam jedna schůzka. V pondělí někdy dokonce dvě.

Plánujete výstavbu nové klubovny. Je finančně a organizačně snazší postavit novou klubovnu než opravit tu starou, která už kapacitně a technicky není vyhovující?

Klubovna nad hřbitovem není v našem vlastnictví, máme ji v nájmu od města. Její Světlana Zapadlová Židlochovice vnitřní dispozice, potažmo kapacita je pro nás už nedostačující, nevejdeme se tam. Je tam malá předsíňka, jedna malá průchozí klubovna a pak jedna velká hezká místnost.

A my ty velké hezké místnosti potřebujeme dvě, aby tam mohly probíhat dvě paralelní schůzky. Technický stav budovy navíc úplně neodpovídá tomu, co bychom si pro děti přáli. A rekonstrukce by vyšla na velké peníze. Takže jsme se dohodli s městem, že na jejich pozemku postavíme novou klubovnu, která bude v našem vlastnictví.

Nová klubovna má stát na Sanici, na místě vyhořelého domku.
Jak bude vypadat?

V první fázi chceme postavit hlavní budovu s dvěma klubovnami. Do budoucna plánujeme ještě druhou budovu, kde bude třetí klubovna.

Půjde o přízemní budovu podlouhlého tvaru – dvě klubovny naproti sobě oddělené sociálním zázemím a poměrně velkorysou šatnou, navrženou tak, aby se tam zvládlo vystřídat třicet dětí. Měla by tam být francouzská okna směrem do zeleně, abychom mohli pozorovat přírodu, i když budeme uvnitř. Na jednu z kluboven bude navazovat zastřešená terasa, která se bude využívat jako venkovní „učebna“.

Budova bude mít dřevěnou fasádu, aby co nejvíc splývala s okolní přírodou, a bude mít zelenou střechu, tu plánujeme vysadit s dětmi.

Stromy, které tam teď jsou, chceme co nejvíc zachovat. Na jejich stav máme dendrologický posudek. Zejména u borovic je výhled, že do pěti deseti let odejdou, stejně jako většina borovic na jižní Moravě, takže máme v plánu je podsadit jinými stromky, které se sem víc hodí. Vzrostlých stromů na pozemku si ceníme, chceme si je tam nechat a opečovávat je. Přesná podoba klubovny se ale stále ještě dolaďuje s panem architektem Jurou.

Jaké výhody vám nová klubovna ještě přinese?

Klubovna bude podle našich představ a potřeb. Zároveň se bude jednat o moderní budovu vyhovující současným předpisům.

Bude kapacitně dostačující. Budeme blízko přírodě, ale hlavně budeme blíž k městu.

Klubovna za hřbitovem je skvělá, ale je daleko. Hodně dětí jezdí na schůzky na kole nebo chodí pěšky, na Sanici budeme pár kroků od centra města a zároveň na samém okraji přírodního parku Výhon. A myslím si, že nám do Židlochovic přivede i víc skautských návštěv.

Letos v dubnu jste na portále Darujme založili na podporu výstavby klubovny finanční sbírku. Už jste překročili částku čtyři sta tisíc korun. Původně byla ale cílová částka nižší.

Cílová částka byla původně tři sta tisíc. My jsme měli vybrat dvě stě tisíc od dárců a sto tisíc nám měla přidat Skautská nadace Jaroslava Foglara. Protože je sbírka úspěšná, nabídla nám Nadace už podruhé možnost cílovou částku navýšit. Její podpora spočívá v tom, že každý dar navýší o polovinu. Teď máme tedy novou metu pět set tisíc korun.

Zdaleka to ale není částka, která nám pokryje veškeré náklady. Jen stavba, bez dalších prací, je vyčíslena asi na dva miliony dvě stě tisíc.

Ke sponzorství se snažíme oslovovat fi rmy z blízkého i vzdálenějšího okolí.

Budeme moc rádi, když se najdou další sponzoři, kteří nás budou chtít podpořit. Od ústředí Junáka máme přislíbenou bezúročnou půjčku a fi nanční dar, což nám velmi pomůže.

Máme i nějaké vlastní prostředky, ale jsme nezisková organizace, takže nejsou rozsáhlé. Finance jsou takové vlaštovčí hnízdo, které lepíme, jak můžeme. Ale naším cílem je, aby klubovna jako vlaštovčí hnízdo nevypadala. Aby byla nejen funkční, ale taky hezká. Snad se nám to všechno povede.

Připadá mi, že projekt klubovny dal středisku nový impuls, aby směřovalo ke společnému cíli. Bylo to vidět třeba na skautském festivale nebo na sázení stromků u firmy Zelenka. Vnímáš, že se ve středisku díky klubovně rozhýbala nová energie?

Projekt klubovny nás hodně nabil a nadchl. Ale ten dobrý pocit, který z nás jako z organizace snad vyzařuje, je podle mě daný současnou generací vedoucích. Máme teď strašně šikovné vedoucí oddílů. Každý z nich to dělá tak, jak nejlíp dovede, jak to ostatně říká i skautský zákon. Je cítit, že tomu dávají své maximum. Dobrou atmosféru ve středisku teď posiluje a iniciuje oddíl skautek. Oddíly mezi sebou různě spolupracují, skautky se skauty jezdí na větší akce, letos byli na celostátním jamboree v Hradci Králové, příští rok pojedou na středoevropské jamboree na Slovensko. Vezeme se teď na hodně dobré vlně.

Bude se vám po klubovně nad hřbitovem stýskat? Přece jen jste tam už přes třicet let, jste s ní spjatí a přijde mi, že děti i baví ten tajemný náboj, který to místo má.

Je to trochu, jako když se stěhuješ z domu, kde ses narodila. Vystřídali jsme spoustu kluboven, v cukrovaru, u silničářů, na Robertovce, ve Šmouláku… Ale ten hřbitov k nám prostě od začátku neodmyslitelně patří. Starec je ale vlastně bývalý hřbitov, takže se jen přestěhujeme z jednoho hřbitova k druhému. Do nové klubovny už se každopádně těšíme!

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Židlochovického zpravodaje. Titulek je redakční.