Rajhradský zahrádkář našel minci z 15. století

Ilustrační foto
Autor: FreeImages.com

Pozorný zahrádkář objevil v zaniklých Čeladicích minci z doby vlády Jiřího z Poděbrad (*1420, † 1471, českým králem 1458– 1471). Drobná stříbrná mince o průměru 14,3 mm byla v metrové hloubce v hrudce hlíny, znečištěná a zčernalá, proto je její nález téměř zázrak. Onomu zahrádkáři je ovšem známo, že zahradničí v místě povodní v roce 1830 zničené prastaré obce Čeladice, kde se může z dávné minulosti cokoliv objevit.

Mince byla vyražena v Brně

V době vlády krále Jiřího z Poděbrad byly raženy na Moravě drobné stříbrné mince tzv. kruhové peníze. Nalezený kruhový peníz byl ražen v městské mincovně v Brně od roku 1457. Ražba na tenký plíšek byla prováděna pouze z jedné strany. Na minci o váze 0,369 gramů a ryzosti 260/1000 je znázorněna orlice s hrudním štítkem s písmenem „G“.

Nalezená mince, Rajhradský zpravodaj

V Brně se razil ještě jeden druh kruhového peníze s šachovanou (moravskou) orlicí. Jihlavská mincovna razila od r. 1460 podobný peníz s orlicí se srdečním štítkem s písmenem „I“ a od roku 1461 mincovna ve Znojmě s orlicí se srdečním štítkem s písmenem „Z“.

Co se dalo kdysi za minci pořídit?

Ve druhé polovině 15. století, z něhož je nalezená mince, platila na Moravě tato měna: 1 dukát = 24 grošů, 1 groš = 7 penízů = 14 haléřů. Například v roce 1466 měl denní mzdu tesař 3,5 groše, lamač kamene 3 groše, dlaždič 3 groše, nádeník 1 – 2 groše, libra (513,75 g) masa stála 1,5 groše, máz (3,35 l) výčepního vína stál 1 groš, v roce 1477 se dal kůň pořídit za 120 grošů, v roce 1508 hrábě za 3 groše a třeba dřevěná lopata za 1 groš. Jeden stříbrný peníz tedy neměl zcela zanedbatelnou hodnotu.

Komu mohla mince patřit?

V době vzniku nalezené mince prožívala Morava a také okolí rajhradského kláštera nelehká období. Koncem šedesátých let 15. století vypukla válka mezi králem Jiřím a uherským králem Korvínem, kterou prosté obyvatelstvo značně trpělo.

Rajhradský klášter byl dle všeho na straně českého krále Jiřího z Poděbrad, což mu Matyáš Korvín, který Moravu od roku 1469 ovládl, nedaroval a klášter potrestal odebráním ostrovačického statku. Mír nastal na Moravě za Vladislava II. Jagelonského v roce 1471. Kdo upustil v Čeladicích minci, která přečkala více než pět staletí, se už nikdy nedozvíme.

Srov.: Sejbal, Jiří: Základy peněžního vývoje, Brno1997.

Článek byl převzat z Rajhradského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky mezi odstavci jsou redakční.