Revize katastru nemovitostí odhaluje nesrovnalosti ve vlastnictví a užívání půdy

Ilustrační foto
Autor: Free-Photos, Pixabay.com

Od roku 2017 probíhají v České republice revize katastru nemovitostí, lidově obecně známé pod názvem „Odstranění nesouladu katastru nemovitostí se skutečností“. Do roku 2017 proběhla digitalizace katastrů na 99% území České republiky. Činnost úředníků uvolněných z prací na digitalizaci byla nasměrována k provádění revizí katastrů. Pro představu čtenáře je v ČR je 13077 katastrálních území. Od ledna 2020 vláda nově zdražila vklad do katastru z 1000Kč na 2000Kč, dle mého laického pohledu nedůvodně. Vláda nemá, zdá se, ani v době hospodářské prosperity dostatek peněz. Rozpočtový schodek 40 mld. každého roku je toho důkazem. Proč pak na úkonu odstraňování nesouladu katastru nemovitostí se skutečností něco nevydělat. Stav úředníků se nikterak nesnížil. Při digitalizovaném katastru a současném stavu techniky je pro ně zajištěna činnost při revizích katastrů. V roce 2018 bylo, dle veřejných zdrojů, zkontrolováno 440 katastrů, v roce 2019 asi 610 katastrů. Plán na rok letošní nám není neznám. Dle zveřejněných údajů je plánované dokončení kontrol u všech katastrů do roku 2030. Na Obci pociťujeme požadavky kontrolních orgánů po nápravě rozporů mezi skutečností a zápisem v katastru. Zjistí-li úředníci katastru nesoulad, obesílají majitele pozemku, aby uvedl dokumentaci do souladu se skutečností. Při přestavbách a úpravách domů docházelo v běhu času k změnám půdorysů staveb a různým přístavkům, které stavitelé zpravidla nevložili do katastru. Nemluvě o tom, že se stavebníci nerozpakovali stavět na pozemcích jiného vlastníka. Nápravné vklady do katastru je nejdříve třeba řešit se stavebním úřadem, který rozhodne, co vše bude třeba k zapsání do registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Teprve následně přijde na řadu katastrální úřad. To však nevylučuje možnost, že stavební úřad bude vyžadovat stavební dokumentaci k stavbě zbudované před desítkami let. Dokumentace se samozřejmě pořídí za peníze, nevlastníte-li sami razítko autorizace ve stavebnictví opravňující potřebnou stavební dokumentaci si pořídit sám.

Po pořízení stavební dokumentace je potřeba pořídit i geodetické zaměření a tzv geometrický plán. To přijde ve finančních nákladech na pět až sedm tisíc korun. Mít dokumentaci stavby vyžaduje zákon od roku 1976, včetně pořízení dokumentace nové, dojde-li ke ztrátě té původní. Dokumentaci stavby má založenu v archivu stavební úřad a obvykle i úřad obecní. Katastrální úřad po nálezu nesrovnalostí v příslušném katastru vyznačí lhůty k odstranění nesouladu zákresu v katastru se skutečností. Není-li rozpor odstraněn ve lhůtě, je vyznačen v katastru rozporný stav. Tento záznam zůstane v katastru vyznačen do odstranění rozporu. Nejsou-li následně doloženy potřebné doklady, může být zahájeno i přestupkové řízení.

Je v zájmů majitelů nemovitostí dát si náležitosti do pořádku, neb je tím ztížena vlastníkova možnost řádně s majetkem nakládat, je-li na něm tato právní vada. Nesoulad katastru se skutečností má dopad v důsledcích daňových, stavebních a katastrálních. Výše popsaný stav obvykle vyvolá i požadavek přeměření hranic pozemků, které se mohou velmi lišit od zažitých představ uživatelů pozemků. Při stavbách prováděných v Pršticích Obcí jsou prováděna opětovná vytýčení hranic a jejich vyznačení v terénu. Je ostatně povinností vlastníků udržovat mezníky hranic pozemků v řádném stavu, aby byly hranice pozemků v terénu přehledné. V Pršticích nebude situace nijak zoufalá, neb v roce 1988 bylo zpracováno mapové dílo jako soubor map v jednotném měřítku pro naši oblast. Výstupy tohoto mapového díla jsou dosud platné a odstranily, byť mnohdy nespravedlivě, rozpory v katastru působící před tímto datem. Od roku 2009 je náš prštický katastr k dispozici v digitalizované podobě.

Okénko do historie pozemkových zákresů záznamů

V minulých letech jsme pořádali jako obec Prštice četné výstavy k různým tématům. Jedna z nich byla uspořádána pod názvem „Prštice ve starých mapách“ na obvodové chodbě prvního patra prštického zámku. Zde byly veřejnosti představeny staré mapy, na nichž je naše obec vyznačena od nejstarších dob, které nám byly dostupné. Mnoho obrazů zemských povrchů bylo provedeno prostřednictvím mědirytin různé kvality provedení i zobrazení. První mapa k obecnému užitku byla Müllerova mapa Čech a Komenského mapa Moravy, která zobrazovala již stav povrchu úměrně skutečnosti. Výstava map na chodbě zámku byla pro veřejnost již sňata, neb nějaký vyznavač starých map si obecní faksimili Komenského mapy odnesl domů k privátnímu studiu na věčné časy. Není to ostatně mapa jediná, která se z výstavy tak nějak přemístila jinam.

Po katastrofálních následcích Třicetileté války (1618-1648) a její následcích pro naše Země nastal zdrcující úbytek hospodařícího obyvatelstva na polnostech i řemeslech. Následků Třicetileté války jsme se nezbavili demograficky dosud. To vedlo k reformě vycházející z potřeby peněz českého království na obnovu říše pod katolickými Habsburky. Byla zavedena tzv. Berní rula, která byla na Moravě zavedena v roce 1653. Jednalo se o úplný soupis poddanské půdy, tzv. Catastrum rollare. Z latinského názvu catastrum přetéká význam slova do dnešního významu slova katastr. Zavedením systému šlo samozřejmě o pořádek ve věcech pozemkových a až v první řadě o peníze. Běžná výměra sedláka (osedlého) před tehdejší reformou byla jeden lán (asi 18 ha). Po této reformě, v důsledku úbytku obyvatel, byl lán rozdělen na ½ lánu, což je ca 9 ha. Tuto výměru mnohé rodiny mají zapsánu ve vlastnických listech dosud. Půda je užíváním většinou sdružená v zemědělských společnostech ne nepodobných dnešním četným velkostatkům babišovského rázu.

Není v rozsahových možnostech tohoto článku zabíhat do historických podrobností a vývoje záznamů. Přesto si dovoluji uvést, že tzv. Indikační skici a Stabilní katastr byly pořízeny v letech 1824–1843 na základě osvíceného rozhodnutí Marie Terezie. Bylo pořízeno přesné trigonometrické měření v měřítku 1:28800. Zaměřena byla každá parcela zvláště s rozdělením na parcely stavební a pozemkové vč. jejich očíslování. Vedle situace zástavby je zachycena i materiálová skladba budov. Objekty dřevěné jsou značeny žlutě a zděné červeně. Upřesňující měření proběhla i v I. vojenském mapování (1763–1772) a v II. vojenském mapování (1810–1866). V III. vojenském mapování (1869–1884) byla zanesena přesnější nivelace terénu. Velmi cenná skica stabilního katastru „Gemeinde Pürschitz“ (obce Prštice) dominuje chodbě prštického zámku. Skica je z roku 1825 a její kopii jsme získali v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru Praha-Kobylisy. Skica je velmi cenným dokladem pro zjištění urbanistického a sociologického vývoje sídla. I pro laika je zjevné, že se rozdělené pozemky z roku 1653 a zachycené na této skice neliší od současného stavu v krajině.

Nejen předchozí měření vedla k zavedení již přesného pozemkového katastru obsahujícího sbírku plánů a listin. Katastrální plány jsou po transformaci měřítka základem k dnes užívanému digitálnímu katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí je a byl věcí živou tak, jak jsou živé hranice pozemků. Pozemky se v minulosti měnily, dělily, scelovaly a různě zastavovaly. Ne všechny stavební práce a stavby byly promítnuty do záznamů v katastru nemovitostí. To se má právě v budoucí revizi katastru odstranit.

Obec Prštice vlastní také stavby (většinou cesty a silnice) na pozemcích jiných vlastníků. Jsou to osoby soukromé i právnické. Tyto parcely se budeme snažit vykupovat. Na druhé straně jsou některé obecní pozemky zastavěny stavbami jiného vlastníka. To se budeme snažit vyřešit majetkově, jsou-li to stavby historické. Zde se parcely mohou prodat po souhlasu zastupitelstva. U úmyslných bezdůvodných záborů obecních pozemků budeme požadovat i odstranění staveb.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Zpravodaje obce Pršice. Titulek je redakční.