Mušovský kostel pod náporem turistů

Ilustrační foto
Autor: jiří Baisa, Wikicommons

Od  počátku letošního roku byl v  celostátních veřejných mediích velmi často zmiňován mušovský kostel svatého Linharta. Neobvykle mrazivé počasí této zimy totiž uzavřelo vodní hladinu silným ledovým krunýřem, který lákal nejen k  projížďce na  bruslích, ale hlavně k vycházce k této sakrální stavbě. Osamocený kostel na ostrově uprostřed střední nádrže vodního díla Nové Mlýny nezaujala novináře pro svou historickou hodnotu či pro svůj zchátralý stav. Důvodem jejich pozornosti byly davy zvědavců, které po  zamrzlé hladině proudily k  této památce. Střední nádrž je totiž významnou ptačí rezervací zahrnutou v soustavě chráněných území Natura 2000. Po celý rok zde platí přísný zákaz vstupu. Ten je umožňován zcela výjimečně, a  to na  základě zvláštního povolení vydaného odborem životního prostředí Jihomoravského kraje. Přes hrozbu vysoké pokuty to však zmínění návštěvníci vůbec nerespektovali a ke kostelu se houfně vydávali. Dokonce zde byly vidět i organizované skupiny s průvodcem. Asi by se dalo s přimhouřením oka tolerovat, kdyby se někdo v  zimních měsících na  jedinou pozůstalou stavbu zatopené obce Mušov přišel zpovzdálí podívat. Nechápu však ty jedince, kteří násilně odstraňují zámky a zábrany, které jsou tam nainstalovány především z bezpečnostních důvodů, aby uchránily nezvané návštěvníky před možnými úrazy a již tak poničenou stavbu před dalším poškozováním, případně i  možným zřícením. Stojí jim za  to, na  již počmáraných a poškrabaných zdech zanechat svůj podpis? Proč? Aby se zviditelnili? Aby po sobě zanechali „historickou stopu“? Kdyby každý z  těchto nezvaných návštěvníků raději přispěl třebas 1 korunou do sbírky na záchranu této historicky vzácné stavby, udělal by mnohem významnější počin… a možná by se časem dočkal toho, že by sem mohl vstoupit zcela legálně a  potěšit se nejen uchovanou stavební památkou, ale možná i  vystaveným svědectvím o zaniklé obci a časech minulých.