Navštivte výstavu věnovanou čtenářství v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradu

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

Poznámky na okrajích stránek, záložky, podtržené řádky… Stopy, které po sobě čtenáři zanechávají v knihách, se po staletí nemění, proměňuje se však podoba knih, okolnosti, za jakých byly čteny a také samotní čtenáři.

Ve středověku a raném byla kniha vnímána jako živý objekt, který se proměňoval s potřebami čtenáře, její text se upravoval, doplňoval, kniha mohla sloužit také jako rodinná kronika či památník. Až moderní doba začala klást důraz na nedotknutelnost tištěné knihy, potřeba vést s textem dialog nebo zvýraznit důležitou pasáž nicméně přetrvává. V českých zemích jsou počátky čtenářství spojeny s církevním prostředím. K rozvoji knižní kultury významně přispěly benediktinské kláštery, které se věnovaly jak vlastní produkci knih, tak budování knihoven. Středověký čtenář až na malé výjimky vnímal text poslechem a středověký text se obracel ke čtenáři. výzvou, aby příběhu „propůjčil své uši“. Postupně se vedle hlasitého čtení stále častěji prosazovalo čtení tiché, které nakonec převládlo a četba se stala převážně soukromou aktivitou.

Číst a vlastnit knihy bylo po několik staletí výsadou privilegovaných. Využitím knihtisku při výrobě se okruh čtenářů začal rozšiřovat v souvislosti s postupným snižováním ceny a snadnější dostupností knih. Moudrý a vzdělaný čtenář, který se těšil úctě, získal v pozdním středověku a renesanci svůj protipól v postavě knihomola, knižního blázna, který si hromadění knih plete se získáváním vědomostí a který podléhá smyšlenému světu literárního díla.

V průběhu staletí s sebou všechny novinky přinášely současně varování před ohrožením dosud tradiční čtenářské kultury. Již v antice proti literatuře fixované písmem zazněly hlasy varující před koncem vzdělanosti, která není uložena v lidské paměti, ale v knihách. V tichém čtení bylo spatřováno nebezpečí vedoucí ke snění s otevřenýma očima a zahálce. Knihtisk nebyl opěvován jen jako vynález, který umožňuje uchovat literární díla v mnoha exemplářích, ale také jako ohrožení vzdělanosti, neboť vědění obsažené v knihách již neklade takové nároky na lidskou paměť. Také samotná četba knih se v minulosti mnohokrát ocitla v ohrožení, ať už v důsledku cenzury či v konkurenci novin, časopisů, rozhlasu, televize a elektronických médií 21. století. Výstava věnovaná čtenářství je v Památníku písemnictví na Moravě otevřena do 19. října 2025.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Rajhradského zpravodaje. Titulek je redakční.