ROZHOVOR: Proti moniliovému úžehu u meruněk pomůže hlavně postřik, říká profesor Boris Krška

Ilustrační foto
Autor: Pixabay

Pro sadaře a zahrádkáře začala sezona meruněk. Pro Židlochovice a Výhon jedna z typických plodin. Již devátým rokem se na oslavu zdejších meruněk koná Meruňkobraní. A s meruňkami je spojený také rozhovor s prof. Ing. Borisem Krškou, Ph.D., který sice v Židlochovicích nebydlí, ale meruňkám a ovocnářství se profesně věnuje dlouhé roky. Prof. Boris Krška dříve pracoval v Ústavu ovocnářství na Zahradnické fakultě v Lednici, dnes je vedoucím genofondů na Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích.

Lednice je dlouhodobě považována za jednoho z předních šlechtitelů meruněk v České republice. Které odrůdy doporučujete a proč?

Ano, společně s pracovištěm ve Veselém při Pieštanech se začalo se šlechtěním již v 60. letech, v Lednici pak na konci 70. let. V průběhu let se měnily priority a cíle šlechtění. Zpočátku bylo třeba zvýšit mrazuodolnost květních pupenů v době zimního klidu, věnovala se pozornost i parametrům pro zpracování, vhodnost na kompoty, dřeně, džemy i destilát. Později jsme do programu intenzivně zapojili odrůdy s odolností k virové šarce švestek a fytoplazmám. Od 90. let se začalo s registrací nových odrůd a jejich množením.

Z první generace bych pro zahrádkáře stále doporučoval odrůdy Leskoru a Lealu, zejména pro jejich stabilitu sklizní a průměrnou chuť ovoce, vhodnou jak na přímý konzum, tak i ke zpracování. Z odrůd s rezistencí k šarce švestek jsou k dispozici čtyři odrůdy, doporučil bych Candelu a Adrianu. Odrůda Candela má dokonce, řekněme s nadsázkou, polosloupcovitý růst, velmi kvalitní plody a střední dobu zrání. Odrůda Adriana je celkově nenáročná a dobré kvality. S další vlnou zatím kandidátních odrůd lze počítat, jelikož jsme vytvořili bohatou základnu hybridů, kde se účastnily kvalitní odrůdy mnohdy s rezistencí k šarce či polní tolerancí k evropské žloutence. Z pozdněji zrajících odrůd je zajímavá Sophinka a z tradičních odrůd podobných sortotypu Velkopavlovická je registrována lokální odrůda Bohutická, pěstovaná zvláště na Znojemsku.

Šlechtěním meruněk se zabývá i VŠÚO Holovousy. Které odrůdy pochází z Holovous?

Ano, i u nás v Holovousích je poměrně široká základna hybridů a šlechtění zde v 90. letech zahájila paní Ing. Jitka Blažková. Zde se jedná především o získání odrůd s dobrou adaptabilitou na prostředí a odolností vůči předčasnému odumírání. Některé odrůdy jsou již registrovány, jako např. Kompakta, která má slabý růst stromu s krátkými přírůstky, takže koruna působí zakrsle, kompaktně. Přesto plodí velmi bohatě a pravidelně, i když má sklon k přeplozování. Plody dozrávají středně raně, zhruba 5 dní před odrůdou Velkopavlovická. Plody jsou menší, kulaté s mramorovaným líčkem, zdravé, bez skvrnitostí.

Další odrůdou je Darina, která kvete pozdně a je samosprašná, proto nevyžaduje opylovače. Zraje pozdně, 3 dny po odrůdě Bergeron. Plody jsou světle oranžové s lehce rozmytým líčkem, dobré chuti, zdravé.

K nověji registrovaným odrůdám patří Telma, jež bohatě plodí velmi pěkné, dobré, navinule sladké plody bez vláknitosti, které jsou lehce oválné s menším červeným mramorovaným líčkem. Stromy této odrůdy mají zdravý růst a méně trpí na mrtvici meruněk.

Odrůda Etela kvete středně raně a je částečně samosprašná. Plody vynikají mimořádnou chutí, jsou kulaté s červeným mramorovaným líčkem, větší, okolo 50 g. Zatím poslední registrovanou odrůdou je Odeta s pozdní dobou zrání, přibližně 3 dny po Velkopavlovické. Plody jsou atraktivní, mají velmi pěkné tmavě červené rozmyté líčko, pokrývající až 50 % plochy plodu. Chuťově jsou výborné, šťavnaté a sladké, bez vláknitosti.

Jaké jsou trendy ve šlechtění meruněk ve světě a u nás?

Nejen po změně klimatu a globalizaci v obchodování s ovocem jsou šlechtitelské cíle podobné všude na světě. Jde o rezistence k hlavním chorobám, v poslední době je v některých pracovištích přidávána i odolnost k moniliovému úžehu. Jde také o pozdní kvetení či jeho roztažené období, samosprašnost, která je většinou jistější pro násadu plodů v chladném období kvetení a pak se jedná o nové pomologické znaky. Předně tzv. dvoubarevné provedení krycí barvy, atraktivita plodů, pevnost dužniny a pomalý vývoj v době zrání a po sklizni, možnost skladování. Velká pozornost je věnována novým odrůdám zejména ve Španělsku, Francii a Itálii odkud skoro každoročně přecházejí nové odrůdy do praxe.

Změnily se za poslední roky požadavky pěstitelů?

Ano, pakliže se meruňky v současné době pěstují především na konzum a jsou obchodovatelné přes sítě supermarketů, je třeba mít takové odrůdy, které jsou k tomu dobře přizpůsobené. Naštěstí většina nových odrůd je i velmi chutná a použitelná i pro zpracování, u nás především na mošty, takže se část sklizně dá využít i k tomuto účelu.

Letošní nástup kvetení meruněk byl extrémně raný, následně pak došlo k silnému poškození květů jarními mrazy. Existují odrůdy s pozdějším nástupem kvetení?

Letošní rok je zatím nejranější, co pamatuji. Údajně, a je to doloženo v knize prof. M. Vávry z Lednice Komora meruněk, broskvoní a révy vinné, bylo v roce 1956 kvetení meruněk zaznamenáno již v lednu (26. 1.). Průměrný nástup květů meruněk je podle tohoto autora na jižní Moravě kolem poloviny dubna, hlavní sklizňová sezona odrůdy Velkopavlovická připadá na třetí dekádu července. Od těchto průměrů jsme se posunuli o více než 12 dní, někdy i více. To přináší mnohem větší rizika, než tomu bylo v minulosti, kdy platily tyto termíny, a poškození mrazy přicházelo především v době zimního klidu, tedy na květní pupeny. „Přesto existuje pár odrůd, které mají pozdní kvetení, vysokou násadu květů a samosprašnost a poskytují sklizně i v takto kritických letech“. Začněme dobře známou odrůdou Bergeron, jež nás mile překvapila např. vloni, při velmi chladném a deštivém počasí v době kvetení v Holovousích. Dobré zkušenosti z jižní Moravy máme s odrůdami Bergeval, Digat, Sefora či Koolgat Luca.

Letošní úrodu meruněk poničil nejen mráz, ale i velký výskyt moniliového úžehu. Jak se mu dá bránit?

Základní opatření, bez kterého se bohužel neobejdeme, je postřik na začátku kvetení a pak minimálně ještě jednou anebo i dvakrát zopakovat v průběhu kvetení s jinými přípravky, kde je různá účinná látka. Dobře poslouží Zato, Luna Experience, Belanty a další. Zvláště je-li v době kvetení chladné a deštivé počasí, je třeba postříkat květy minimálně dvakrát. Je to nepříjemné, ale jde o rozhodnutí – sklízíš x nesklízíš. Letošní rok byl abnormálně kritický a takový výskyt na jižní Moravě zatím nepamatuji. Jaká opatření provést? Co nejdříve po objevení zasychajících větviček je nutné provést řez, který obnoví korunu, je dobré k tomuto účelu využít již rašících spodních pupenů na starších větvích, zkrátka využít tento rok k zmlazení koruny.

Tyto dva činitele, tj. poškození mrazy a moniliový úžeh, začínají významně negativně působit i na drobné pěstitele, na jejich další pěstování a obnovování výsadby meruněk. Je pochopitelné, že bez těchto opatření (postřiky do květů, protimrazová ochrana, celková úroveň péče o stromy za vegetace) bude mít rozhodující vliv na jejich další pěstování. Avšak plody meruněk jsou nezaměnitelné a stojí za to vynaložit úsilí, energii a čas se jim v daných kritických momentech pěstování věnovat tak, aby nás odměnily svými chutnými, dieteticky velmi cennými plody v nejparnějším období roku.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Židlochovického zpravodaje. Titulek je redakční.