Jak se vyvíjela Žižkovská čtvrť v Židlochovicích

Ilustrační foto
Autor: Vlastivědný archiv měs...

V roce 1923 se začaly stavět první domy budoucí čtvrti Žižkov, která se v průběhu let rozrůstala až do dnešní podoby. Jaký byl její příběh? V počátcích výstavby této čtvrti stálo pouze několik domů a většinu plochy zaujímala pole patřící židlochovickému velkostatku. Výstavba byla omezena náhonem na mlýn, který vedl skrz dnešní ulici Brněnskou, a dále rybníkem v místě současného zeleného palouku za pekárnou. Jednotlivé ulice vznikaly v šachovnicovém uspořádání, jaké známe z úplně nových současných čtvrtí nebo třeba z amerických měst.

Žižkov byl několikrát zatopen

Umístění čtvrti do bezprostřední blízkosti řeky Svratky a jejího ramene (náhonu) se projevilo negativně již v prvních letech. V roce 1926 byla při červnových průtržích mračen tato nedostavěná čtvrť z velké části zatopena. Dokonce i silnice do Hrušovan byla jedno velké jezero. Záplavy se opakovaly i v pozdějších letech (např. roku 1941 je zaznamenána povodeň sahající až do zámeckého parku), proto byly následně zvýšeny břehy a postaveny protipovodňové hráze k ochraně obyvatel a majetku.

Významné stavby

K významným stavbám patřila např. hospodářská škola (dnešní budova gymnázia) a mlýn s vodní elektrárnou. Její pozůstatky stojí dodnes, přibyly zde však garáže. Nelze opomenout budovu sokolovny z roku 1947 či rozlehlou budovu základní školy na Tyršově ulici, před kterou byl po určitou dobu vystaven i vyřazený vojenský letoun. Památník vítězství s verši Oldřicha Mikuláška zde však stojí dodnes. Areál již zrušeného letního kina začal promítat roku 1977. Nejstarší obytné domy bychom nalezli v ulici Brněnské, jejíž komunikace sloužila až do 60. let jako hlavní cesta do Brna přes Vojkovice.

Přejmenování ulic po 2.světové válce

Poměrně klidný vývoj čtvrti přerušila nejprve mnichovská dohoda, kdy vznikla státní hranice přímo přes Vojkovickou (Brněnskou) ulici, neboť Vojkovice připadly k Německé říši. Druhá světová válka a tzv. heydrichiáda přinesla přejmenovávání českých názvů ulic na německé. Z Tyršovy ulice se tak stala Goethegasse, místo po Žižkově ulici lidé chodili po Richard Wagnergasse. Ani ostatní části Židlochovic nebyly přejmenovávání ušetřeny, takže některé ulice dostaly jména po velikánech, jako byl Mozart či Lessing. Pomyslným vrcholem pak bylo náměstí Adolf-Hitler-Platz.

Výstavba šumperáků

Velký stavební boom poté čtvrť zažila v 70. a 80. letech, kdy vznikla mimo jiné souvislá řada domů (zvaná „šumperáky“) v ulici Lidická a bytové domy v Tyršově a Bezručově ulici. Po sametové revoluci v ulici Brněnská zahájily svou činnost firmy Karlova pekárna s.r.o. či Dřevomonta s.r.o. Také přibyla ulice Janáčkova v blízkosti vybudovaného mokřadu s množstvím dřevin a keřů. Rovněž na Žižkově dnes fungují všechny tři místní školy – Gymnázium Židlochovice nabízející osmileté studium a rozlehlá Základní škola Židlochovice s kapacitou 880 žáků (v provozu ZŠ však zůstává i budova pod kostelem). Na své původní místo se v minulých letech vrátila i mateřská škola, která budovu v minulosti uvolnila městské knihovně.

Nezbývá než popřát naší čtvrti pozitivní vývoj a spokojené obyvatele tvořící i nadále přátelskou komunitu.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Židlochovického zpravodaje. Titulek a mezititulky jsou redakční.