Virus neštovic meruněk: Budoucnost meruněk v Židlochovicích je ohrožena

Ilustrační foto
Autor: wikipedia

Hrozivý název neštovice vychází z překladu vědeckého jména nemoci známé veřejnosti jako šarka meruněk a švestek, tedy viru Plum pox. Jednoduchá skladba viru tvořeného pouze řetezcem RNA je základem jeho vysoké nakažlivosti, určitě větší než neštovic i dnes neblaze proslaveného viru SARS-CoV-2, tedy covidu.

Původ nemoci

Šarka se objevila v roce 1917 v Bulharsku, odkud se šířila po Evropě a v 60. letech ji zaznamenali na plodech meruněk na Zelném trhu v Brně. Dnes je rozšířena po všech kontinentech.

Jak se šíří? Přenášejí ji mšice peckovin, a to bez omezení druhů. Týká se tedy i broskví a třešní. Mšice, která nasaje virus v nakaženém stromě, je sice infekční „jen“ 45 minut, ale to stačí k rychlému přenosu.

Obrana

Neexistuje léčivý prostředek, jen kácet nakažené stromy a vše spálit. A vysadit rezistentní odrůdy, tedy odrůdy meruněk odolné viru šarky. Je jich několik. Poslední druh meruňky odolný šarce byl vypěstován v Lednici a je nazvaný Sophinka.

Nakažené stromy je tedy třeba v zájmu nás všech ihned skácet a spálit. Tedy pokud chceme nadále udržet tradici vynikajících meruněk, která Židlochovice proslavila. Šíření šarky je už bohužel tak masivní, že vyžaduje zásadní disciplinovanost občanů, i těch, kteří se domnívají, že se jejich stromy nákaze ubrání. I když jsou zahradnické školky na šarku kontrolovány, nic neochrání mladý stromek, pokud nejde o rezistentní druh. Mšice jsou unášeny větrem do všech světových stran.

Kácet a pálit

Jiný způsob zastavení nákazy, i vzhledem ke změnám klimatu podporujícím nové virové choroby všech druhů, není. A nebude. Jen ničit zdroje nákazy a vysazovat rezistentní druhy. Na internetu je dnes dostatek informací o odolnosti všech druhů peckovin, abychom si vybrali stromky pro budoucí generace. Tedy pokud chceme být odpovědní k druhým.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Židlochovického zpravodaje.